Podpora zaměstnanosti na venkově prostřednictvím poskytování mikropůjček a vzdělávání venkovského obyvatelstva
Oznámení o ukončení realizační části projektu
Realizační část projektu byla ukončena 31.08.2008.
Edice venkov - Vyhodnocení výzkumu stavu malého, drobného a středního podnikání na venkově
CpKP západní Čechy /Tomáš Svoboda / Redakční úprava: Lucie Hendrychová, Jan Martínek, Daniel Leon / Grafická úprava a zlom: Hana Lehmannová / Tisk: Dragon Press s.r.o. / 1. vydání / ISBN: 978-80-86902-72-08, 43 str.
Publikace poskytuje ucelený obraz podnikání na venkově, který.může být inspirací pro všechny organizace a instituce, které se problematikou venkova zabývají. Zprostředkovává výstupy výzkumu venkovského prostoru a jeho hlavním účelem bylo zjistit, jaké jsou problémy či perspektivy malého a středního podnikání na venkově. Výzkum byl jedním z podkladů pro tvorbu uceleného systému podpory podnikání ve venkovském prostoru. Tento systém spočívá v provázání úvěrového produktu pro podporu podnikatelských projektů a vzdělávání podnikatelů.
Tištěnou verzi publikace si je možné objednat v Centru pro komunitní práci západní Čechy.
Kontaktní údaje:
Alena Lehmannová
Centrum pro komunitní práci západní Čechy
Americká 29, 301 38 Plzeň
Tel./Fax: 377 329 558
e-mail: alena.lehmannova@cpkp.cz
Odkaz na elektronickou verzi pulikace ve formátu pdf je zde..
Objednávkový formulář - zde.
PUBLIKACE JE POSKYTOVÁNA ZDARMA (poštovné hradí odbjednavatel).
Edice venkov - PODNIKÁNÍ NA VENKOVĚ: Podnikatelský vzdělávací kurs
CpKP západní Čechy / Michal Švagerka / Redakční úprava: Lucie Hendrychová, Daniel Leon / Grafická úprava a zlom: Hana Lehmannová / Tisk: Dragon Press s.r.o. / 1. vydání / ISBN: 978-80-86902-66-1, 138 str.
Publikace je určena jako doprovodný studijní materiál ke stejnojmennému kursu, který vznikl v rámci projektu „Podpora zaměstnanosti na venkově“. Tato publikace shrnuje v šestnácti kapitolách potřebné informace, které jsou základem pro Váš úspěšný vstup do podnikání. Definuje rizika, která jsou se startem podnikání spojena, a poskytuje doporučení, resp. návody pro řešení vybraných situací.
Jde o další titul „edice venkov“, která je zaměřena na problematiku venkova a jeho rozvoje.
Tištěnou verzi publikace si je možné objednat v Centru pro komunitní práci západní Čechy.
Kontaktní údaje:
Alena Lehmannová
Centrum pro komunitní práci západní Čechy
Americká 29, 301 38 Plzeň
Tel./Fax: 377 329 558
e-mail: alena.lehmannova@cpkp.cz
Odkaz na elektronickou verzi pulikace ve formátu pdf je zde..
Objednávkový formulář - zde.
Konference - VENKOV A JEHO ROZVOJ
Konference „Venkov a jeho rozvoj“ pořádaná Centrem pro komunitní práci úspěšně proběhla. Kongresový sál České zemědělské univerzity nabídl prostor pro setkání a diskuzi zástupcům místních akčních skupin, neziskových organizací, samosprávy, vědecké obce i státní správy.
Program konference byl postaven na dvou vzájemně provázaných částech. V první části šlo o předání informací o probíhajících aktivitách v oblastech podpory zaměstnanosti na venkově a výzkumu metod rozvoje venkova. Jako možné řešení problematiky zaměstnanosti na venkově bylo představeno tzv. mikropůjčkové schéma pro začínající podnikatele kombinované s jejich vzděláváním. V oblasti výzkumu metod rozvoje venkova byly představeny výsledky výzkumů týkajících se hodnocení dopadů a efektivity činností místních akčních skupin (dále jen MAS).
Druhá část konference nabídla tři tématické panely pro diskuze účastníků. Diskusní panel „Financovaní rozvoje venkova“ zachytil podněty, které navazovaly či reagovaly na téma mikropůjčkových schémat podporujících ekonomický rozvoj venkova a problematiky finančních podpor rozvoje venkova.Účastníci panelu „Hodnocení efektivity činnosti místních akčních skupin a mikroregionů“se shodli na tom, že hodnocení činnosti MAS a mikroregionů je potřebné, protože poskytuje možnost zlepšit jejich činnost a získat nové zkušenosti. V rámci posledního panelu „Fungování národních organizací rozvoje resp. obnovy venkova“ bylo konstatováno, že prostor národních organizací je nutno kultivovat lepší informovaností a koordinací aktivit.
Tiskovou zprávu je možno nalézt v červnovém vydání Venkovských listů.
Sborník z konference ke stažení - zde.
Konference - VENKOV A JEHO ROZVOJ
Dovolujeme si pozvat všechny zájemce o problematiku venkova a jeho rozvoje na konferenci „Venkov a jeho rozvoj“ pořádanou Centrem pro komunitní práci s podporou EU prostřednictvím iniciativy CIP EQUAL. Konference se koná v Kongrésovém sále České zamědělské univerzity v Praze - Suchdol, v termínu 5.6.2008.
Konferenční příspěvky představí nástroje použitelné pro podporu zaměstnanosti a vzdělanosti na venkově a způsoby jak hodnotit dopady a efektivitu metod užívaných pro rozvoj venkova.
Uzávěrka přihlášek na konferenci je 23.5.2008.
Pozvánka na konferenci ( s návrátkou)
kontakt: daniel.leon@cpkp.cz
Edice venkov - MIKROPŮJČKY - Nový nástroj financování projektů na venkově
CpKP západní Čechy / Kolektiv autorů / Redakční úprava: Tomáš Hudec / Grafická úprava a zlom: Hana Lehmannová / Tisk: Dragon Press s.r.o. / 1. vydání / ISBN: 978-80-86902-63-0, 76 str.
Centrum pro komunitní práci západní Čechy vydalo publikaci MIKROPŮJČKY. Nový nástroj financování projektů na venkově. Cílem publikace je popsat úvěrové schéma drobných půjček pro podnikatele na venkově, které bylo navrženo v rámci projektu „Podpora zaměstnanosti na venkově“, spolufinancovaného Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.Kontaktní údaje:
Centrum pro komunitní práci západní Čechy
Tel./Fax: 377 329 558
Odkaz na elektronickou verzi pulikace ve formátu pdf je zde.
Objednávkový formulář - zde.
PUBLIKACE JE POSKYTOVÁNA ZDARMA (poštovné hradí odbjednavatel).
Edice venkov - Financování rozvoje venkova
CpKP západní Čechy / Kolektiv autorů / Redakční úprava: Tomáš Svoboda / Grafická úprava a zlom: Hana Lehmannová / Tisk: Dragon Press s.r.o. / 1. vydání / ISBN: 978-80-86902-62-3, 60 str.
Centrum pro komunitní práci západní Čechy vydalo publikaci Financování rozvoje venkova. Text byl zpracován v rámci projektu „Podpora zaměstnanosti na venkově“, spolufinancovaného Evropským sociálním fondem EUa státním rozpočtem ČR.
Publikace poskytuje souhrnný přehled o formách a poskytovatelích podpory pro začínající i stávající podnikatele na venkově. Naleznete zde informace o obecné podpoře podnikatelům v nezemědělských oborech, o podpoře určené zemědělcům a ostatních zdrojích, ze kterých mohou podnikatelské subjekty čerpat.
Publikace je prvním titulem z nové edice Centra pro komunitní práci - „edice venkov“, která je zaměřena na problematiku venkova a jeho rozvoje.
Tištěnou verzi publikace si je možné objednat v Centru pro komunitní práci západní Čechy.
Kontaktní údaje:
Alena Lehmannová
Centrum pro komunitní práci západní Čechy
Americká 29, 301 38 Plzeň
Tel./Fax: 377 329 558
e-mail: alena.lehmannova@cpkp.cz
Odkaz na elektronickou verzi pulikace ve formátu pdf je zde..
Objednávkový formulář - zde.
PUBLIKACE JE POSKYTOVÁNA ZDARMA (poštovné hradí odbjednavatel).
Workshop - Nýrsko
Dne 24.4.2008 se bude konat regionální seminář "Podpora zaměstnanosti na venkově". Místem konní bude budova Městské knihovny na náměstí v Nýrsku.Po prezentacích příspěvků se předpokládá diskuze nad regionálními specifiky, které ovlivňují stav podmínek pro drobné a malé podnikání a možné vyhlídky řešení nezaměstnanosti v Ekoregionu Úhlava. Zveme všechny zájemce o tuto tématiku.
Program semináře zde.
Veřejná správa - Mikroregion Moštěnka: Podpora podnikání na venkově
Autor: Mgr. IVO ŠKRABAL / Médium: Veřejná správa / Strana: 26 / Rubrika: Dobrá praxe / Datum vydání: 26.4.2007
Mikroregion Moštěnka: Podpora podnikání na venkově
Podpora podnikatelského rozvoje na venkově je komplexní úkol, jemuž je nutné se věnovat z různého úhlu pohledu. Existují evropské, národní a krajské programy na podporu podnikání, přesto je nutné se věnovat této otázce především z místní úrovně. Prakticky to znamená, podporovat místní iniciativy, které vytvářejí podmínky pro vznik nových a stávajících pracovních příležitostí, a tím generují lepší sociální podmínky.
Rozvoje podnikatelských aktivit nemůže být dosaženo bez podpory a stimulace podpory podnikatelského sektoru jako takového. Značná pozornost musí být věnována dlouhodobé nezaměstnanosti, především pak diverzifikaci činností na venkově tak, aby byl umožněn lepší přístup venkovským obyvatelům na trh práce. Prvotním krokem k udržitelnému rozvoji podnikatelského prostředí na venkově je proto identifikace klíčových partnerů a podpora místních iniciativ mikroregionu, místních akčních skupin a dalších lokálních subjektů, ve kterých existuje potenciál pro znatelný růst rozvoje. Dalším krokem jsou cílené analýzy, jejichž úkolem je mapovat existující podpory a vzdělávací programy na podporu podnikatelských aktivit na venkově. Na příkladu mikroregionu Moštěnka se pokusíme popsat některé aktivity a principy spolupráce, které vedou k podpoře podnikání na venkově. Obsah příspěvku je strukturován do jednotlivých ucelených bloků. První analyzuje ekonomické prostředí, druhý blok popisuje funkční vazby mezi Dobrovolným svazkem obcí mikroregionu Moštěnka a místním partnerstvím, tzv.
místní akční skupinou. Podpoře podnikání a vzdělávání nezaměstnaných v mikroregionu se věnuje poslední část zařazená do přílohy Kaleidoskop Olomoucký kraj.
Analýza
ekonomického prostředí Mikroregion Moštěnka je typickým venkovským svazkem 21 obcí z Hané a Záhoří na jižní hranici Olomouckého kraje. Má z větší části typický hanácký ráz bez výrazných kopců a hor.
Celé území je protknuto říčkou Moštěnkou, která protéká z jihozápadní části až po východní část okresu Přerov, díky kterému vzniklo také pojmenování dobrovolného svazku obcí (mikroregionu).
Území má z osmdesáti procent zemědělskou půdu, deset procent tvoří lesní porosty a dvě procenta vodní plochy. V mikroregionu Moštěnka je velké množství staveb lidové architektury a sakrálních staveb. Žije tu 10 329 obyvatel, nejvíce v Dřevohosticích (1568) a Horní Moštěnici (1560), nejméně v obcích Radkovy (177) a Bezuchov(173).
a) Ekonomická základna mikroregionu
Nachází se zde (dle Registru ekonomických subjektů spravovaného Ministerstvem financí ČR) 2214 ekonomických subjektů (ARES, MFČR 2006). Tento souhrn je tvořen veškerými statistickými jednotkami mikroregionu, které vykazují nějakou ekonomickou aktivitu. V přehledu jsou zahrnuty kromě podnikatelských i subjekty neziskové (spolky, zájmová sdružení) a také subjekty veřejnosprávní. Nejvíce ekonomických subjektů je ve dvou největších obcích mikroregionu: v Horní Moštěnici a Dřevohosticích (Graf 1). Uvedený přehled je částečně zkreslen tzv. spícími subjekty, které reálně nevyvíjejí žádnou aktivitu. Největší podíl ekonomických subjektů tvoří podnikatelé - fyzické osoby, kteří téměř z osmdesáti procent pokrývají veškerou početní ekonomickou základnu mikroregionu (Tabulka 1). Dalšími početnými typy jsou samostatně hospodařící rolníci a nestátní neziskové organizace. Pro ekonomickou základnu mikroregionu jsou významné obchodní společnosti a akciové společnosti, které jsou významnými zaměstnavateli. Zemědělské obhospodařování půdy je významnou součástí ekonomických aktivit v mikroregionu, neboť se prakticky celý nachází v jedné z nejúrodnějších oblastí České republiky. Zemědělství prošlo náročným a složitým procesem transformace a privatizace. V jednotlivých obcích působí tři velké subjekty podnikající v zemědělství a několik soukromých zemědělců. Produkce je zaměřena tradičně na rostlinnou výrobu, kde převažuje produkce obilovin, olejnin a krmiv, a na chov dobytka (výroba mléka a hovězího i vepřového masa). Větší podnikatelské subjekty v mikroregionu působí kromě zemědělství, především ve strojírenství, kovodělném průmyslu a v potravinářství. Sektor stavebnictví je zastoupen především drobnými řemeslníky.
Další oblasti jsou zastoupeny jednotlivě. Z celkového hlediska odvětvové struktury ekonomických subjektů v mikroregionu je nutné zdůraznit vliv velkého počtu podnikatelů - fyzických osob. Převažují drobní podnikatelé a řemeslníci (celkem téměř osmdesát procent veškeré ekonomické základny mikroregionu).
b)Trh práce a nezaměstnanost
V souvislosti s přechodem tuzemského ekonomického systému na tržní hospodářství se následně projevily změny ve vztazích na trhu práce i v mikroregionu, nezaměstnanost se zařadila mezi jeho hlavní negativní rysy. Dlouhodobá nezaměstnanost se přitom stala ekonomickým, psychologickým, sociálním a kulturním problémem.
Vývoj nezaměstnanosti je přímo úměrný vývoji nezaměstnanosti v Přerově, jehož správního území je mikroregion součástí. Z dotazníkového šetření mezi obyvateli mikroregionu vyplývá, že převážná většina za prací dojíždějících obyvatel míří do města Přerova, kde jsou soustředěny i některé instituce státní správy. Někteří obyvatelé dojíždějí i do vzdálenějších měst (Olomouc). V části mikroregionu (v okolí Dřevohostic) část obyvatel dojíždí do Bystřice pod Hostýnem. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v únoru 2007 v obcích Křtomil (14,7 %), Líšná a Přestavlky-14, 6 % (Tabulka v příloze na str. XI).
Nejnižší míra nezaměstnanosti je v obci Radkovy (4,9 %) a Radkova Lhota (6,7 %).
V absolutních číslech bylo nejvíce uchazečů o práci v Horní Moštěnici (88), Dřevohosticích (86), které patří mezi nejlidnatější obce na území MAS. Nejvyšší nezaměstnaností trpí především nejmenší obce mikroregionu s pouze drobnou podnikatelskou základnou, které se nachází spíše mimo hlavní dopravní tahy (Nahošovice, Stará Ves, Dobrčice, Říkovice).
Mikroregion Moštěnka se snaží reagovat na stav ekonomické základny prostřednictvím realizace konkrétních aktivit a projektů, které vedou k rozvoji podnikatelských aktivit a dalšímu vzdělávání venkovského obyvatelstva. Společným cílem těchto aktivit je především snaha o propojování jednotlivých aktivit tak, aby došlo k synergickým a multiplikačním efektům s důrazem na specifika daného prostředí a podmínek mikroregionu. V současné době se jedná především o realizaci projektu financovaného z evropské iniciativy společenství EQUAL: „Podpora zaměstnanosti na venkově prostřednictvím poskytování mikropůjček a vzdělávání venkovského obyvatelstva". Tento projekt je realizován na základě mezisektorového partnerství za aktivní účasti tzv. mikroregionálního managementu rozvoje, kterému se bude věnovat následující kapitola.
Management rozvoje mikroregionu - mezisektorové partnerství
V mikroregionu vznikla spolupráce podnikatelského a veřejného sektoru, která se snaží realizovat pozitivní efekty při řešení lokálních problémů včetně aktivit směřujících k podpoře podnikání. Jak vše vzniklo?
a) Základní pilíř rozvoje - Dobrovolný svazek obcí mikroregionu Moštěnka
Mikroregion vznikl v roce 1999 jako sdružení právnických osob. V roce 2001 byl transformován, na základě zákona č. 128/2000 Sb., na Dobrovolný svazek obcí mikroregionu Moštěnka. Sdružené obce (celkem 21) se na úvod dohodly na spolupráci v oblastech hospodářského a sociálního rozvoje, cestovního ruchu, péče o životní prostředí, dopravní a technické infrastruktury. Vytkly si za cíl, že mikroregion bude nástrojem k posílení úsilí obcí v jejich rozvoji a prostředkem k získávání účelově vázaných dotačních prostředků. Mikroregion Moštěnka pak vytvořil v roce 2002 Strategii rozvoje mikroregionu Moštěnka do roku 2012, která
pokračování na str. 28
pokračování ze str. 27
je střednědobým plánem k nastartování dlouhodobých procesů, které povedou ke zlepšení sociálně-ekonomických podmínek života v obcích. Strategie formuluje klíčové problémy obcí, jasně definuje strategické cíle, rozvojové priority, opatření mikroregionu jako celku. Je to tedy určité vodítko pro společné i individuální projekty obcí při společném úsilí o rozvoj mikroregionu. Současně je nezbytnou podmínkou k získání dotací z fondů Evropské unie (EU). Strategie rozvoje Mikroregionu Moštěnka z roku 2002 je rozdělena do tří problémových oblastí, které se dále člení na 10 priorit a 29 opatření.
b)Místní partnerství jako nástroj dalšího rozvoje
V roce 2004 inicioval Mikroregion Moštěnka (dobrovolný svazek obcí) vznik místní akční skupiny (občanského sdružení) založené na principech a metodách Leader, pod názvem MAS - Partnerství Moštěnka, která vznikala v letech 2004 - 2006. MAS - Partnerství Moštěnka je založeno na mezisektorové spolupráci zástupců veřejné správy, podnikatelů, neziskových organizací a spolků. Tento fakt odráží společný zájem všech klíčových aktérů ve společném a koordinovaném rozvoji území a zároveň určuje možné společné priority, na nichž se soukromý (MAS - Partnerství Moštěnka) a veřejný sektor (Mikroregion Moštěnka) shodl, a které jsou z tohoto pohledu výhodné pro vzájemnou spolupráci. V roce 2006 místní partnerství rozšířilo záměr svého rozvoje a podpory růstu místní ekonomiky o dalších 23 obcí ze Zlínského kraje (Holešovsko), a snaží se tak pokrýt a respektovat rozsáhlost území mikroregionu Moštěnka a Holešovská, a široké spektrum členství v místním partnerství. MAS - Partnerství Moštěnka má proto ambici spojením Mikroregionu Moštěnka, Mikroregionu Holešovská a dalších dvou obcí z Chropyňska do MAS ukazovat cesty a vytvářet stezky mezi malými venkovskými obcemi obou krajů zezdola. K tomu hodlá využívat zejména metodu Leader a programy Leader+ a Leader ČR. Způsob založení a fungování místního partnerství tyto přístupy („buttom up" - zdola nahoru) respektuje a motivuje k aktivnímu zapojení místních subjektů. Tento přístup umožňuje obyvatelům regionu a zástupcům obcí, neziskovým organizacím a podnikatelům, aby své záměry prosazovali způsobem, který nebude narušovat již započaté aktivity v mikroregionu, ale posílí místní spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem. Zvyšuje se také šance na zmapování skutečných potřeb a potenciálu regionu, jeho potřeb i jeho možností. Z ekonomických subjektů jsou členy MAS převážně soukromě hospodařící rolníci, ale i zemědělské podniky, a MAS hodlá oslovit ke vzájemné spolupráci také velké místní firmy jako je například Hanácká kyselka v Horní Moštěnici. Strategie MAS -Partnerství nazvaná „My a svět" byla připravena na základě výše popsaných principů. Výběr tématu se specifikoval tak, aby se celkově zkvalitnil život v daném území a myslí na všechny sféry rozvoje života na venkově. Strategie má šest prioritních os, z nichž jedna je horizontální a jako základy domu, bez nichž nemůže dům stát pevně na zemi, umocňuje všechny další priority. Jednotlivé priority a opatření se skládají ještě z aktivit. Pilotní charakter a význam propojení aktivit MAS - Partnerství Moštěnka a Mikroregionu Moštěnka, lze proto charakterizovat v zapojení místního potenciálu venkovského prostoru maximálním možným způsobem za účasti zástupců různých ekonomických subjektů.
c) Co je management rozvoje v mikroregionu?
Management rozvoje území je v mikroregionu Moštěnka vytvořen na základě participace a společné koordinace zástupců veřejného a soukromého sektoru. Specifičnost území je v jeho typickém venkovském charakteru, bez možnosti opory ve velkém městě. Zkvalitňování života v mikroregionu Moštěnka se nejdříve dělo prostřednictvím Dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Moštěnka. Rozvoj byl definován a vymezen strategií rozvoje, která vznikla v roce 2002. Přesto zde dochází k jevu, který je specifický pro venkovské oblasti, a to je nedostatek organizační kapacity k iniciování rozvoje území, které sdílejí vesnice s ostatními obcemi. Řada starostů obcí navíc vykonává svou funkci jako neuvolnění. Proto začal Mikroregion Moštěnka uvažovat o tom, jak zefektivnit svoji činnost a podpořil vznik místního partnerství soukromého a veřejného sektoru, tzv. místní akční skupinu - MAS - Partnerství Moštěnka, při respektování principu zapojení co nejširšího spektra místních aktivních obyvatel. Zároveň mikroregion ve své činnosti dospěl k rozhodnutí vytvořit pozici vlastního interního manažera rozvoje, který bude podporovat rozvoj mezisektorového partnerství v mikroregionu. Zajištěním manažera a vznikem mezisektorového partnerství a propojením činností bylo pověřeno Centrum pro komunitní práci (CpKP) střední Morava. Veškeré aktivity a projekty jsou v současné době koordinovány a realizovány ve spolupráci MAS - Partnerství Moštěnka, s manažerem rozvoje Mikroregionu Moštěnka a Centrem pro komunitní práci střední Morava. Mikroregiony i obce na jejich území podporují svou činností vytváření mezisektorového partnerství. Pravidelně se informují obyvatelé na území MAS o činnosti všech samostatných subjektů (MAS i DSO) ve zpravodajích mikroregionu, zpravodajích MAS, na webových stránkách www.mostenka.cz, v článcích v nezávislých médiích a vzniklých propagačních materiálech. Spolupráce obcí mikroregionu a MAS - Partnerství Moštěnka (viz schéma) může efektivně napomoci ke zkvalitňování života na venkově díky koncentraci a propojení mezisektorového managementu rozvoje, který je výkonným článkem rozvoje území a pomáhá řešit společné problémy.
Současně tento pilotní systém může přispívat k úspoře vynakládaných finančních prostředků při zajištění tzv. „sdílených služeb" a při generování multiplikačních efektů rozvoje území.
Principy partnerství na území mikroregionu:
* mezisektorové místní partnerství,
* využití místních znalostí,
* koordinace činností a generování multiplikačních efektů,
* inovativní integrované projekty,
* pilotní charakter managementu rozvoje - propojení činností mikroregionu a MAS,
* „buttom - up",
* komunitní zpracování strategií rozvoje.
Kombinací a propojením spolupráce mikroregionu Moštěnka a MAS - Partnerství Moštěnka ve všech uvedených podnětech dochází k synergickému efektu v rozvoji území za aktivní účasti veřejného a soukromého sektoru. Strategie, které jsou brány jako základní pilíř další práce, umožňují koncentrovat úsilí do několika málo společných oblastí. DSO Mikroregionu Moštěnka a MAS - Partnerství Moštěnka prostřednictvím svého mikroregionálního managementu rozvoje připravuje a realizuje konkrétní aktivity a projekty například v oblastech podpory podnikání, propagace regionu a souběžného vytváření zázemí pro návštěvníky.
Společným prvkem je proto reálný dopad aktivit na oblast ekonomickou, sociální, kulturní a ekologickou. V ekonomické oblasti to znamená růst příjmů podnikatelů, spolků a nestátních neziskových organizací, a obcí, diverzifikaci příjmu místních obyvatel a vznik nových pracovních míst.
V oblasti sociální vyvolává dopad aktivit růst zaměstnanosti, zkvalitňování sociálního prostoru obyvatel, území a zlepšení vztahu místních obyvatel k lokalitě. V kulturní oblasti aktivity napomáhají udržení kulturního rázu, pořádání nových kulturních akcí, rozvoji místních neziskových organizací a spolků a podpoře a propagaci místních zajímavostí.
V ekologické oblasti aktivity znamenají zlepšení životního prostředí, péči o krajinu a zlepšení nepodnikatelských aktivit - ekologickou výchovu.
Závěr
Partnerský přístup je základním principem spolupráce všech sektorů v mikroregionu Moštěnka. Tento princip je jedním z faktorů, který výrazně přispívá k objektivitě provedených analýz stávající ekonomické základny mikroregionu a vymezuje jednotlivé strategické plány, které jsou zaměřeny na odstranění handicapů v oblasti rozvoje podnikání. Partnerství přivádí k sobě lidi a instituce z různými zájmy a cíli, přesto pokud bude fungovat efektivně mikroregionální management a budou vyvinuty adekvátní školící programy s cílem podpory podnikání, přispěje se k udržitelnému a kvalitnímu rozvoji podnikání v mikroregionu Moštěnka. Dalším úkolem, který je společný pro všechny instituce a organizace zaměřené na podporu podnikatelské činnosti, je zabezpečení profesionálních a vysoce kvalifikovaných poradců, ne jinak je tomu i v případě mikroregionu Moštěnka. Spoluprácí mikroregionu a místního partnerství MAS - Partnerství Moštěnka je zajištěn hlavní spojovací článek, tzv. management rozvoje, který v rámci mechanismu své činnosti vytváří pozitivní nástroje, které vedou k vytváření nových podnikatelských aktivit v mikroregionu. Realizací projektu EQUAL „Podpora zaměstnanosti na venkově prostřednictvím poskytování mikropůjček a vzdělávání venkovského obyvatelstva", o kterém se více dozvíte v Kaleidoskopu Olomouckého kraje v příloze tohoto čísla týdeníku, je pak umožněno tuto strukturu nadále prohlubovat, profesionalizovat a soustřeďovat aktivity ke vzdělávání venkovského obyvatelstva s cílem rozvoje podnikání v mikroregionu. Stabilní management rozvoje mikroregionu proto plní nedílnou úlohu v koordinaci činností, projektů a aktivit v daném území a umožňuje aktivní zapojení podnikatelského sektoru do realizace pozitivních opatření.
Poznámka: V analýze nebyla zohledněna obec Podolí, která do mikroregionu přistoupila dne 8. 3. 2007.
***
...dochází k jevu specifickému pro venkovské oblasti, nedostatku organizační kapacity k iniciování rozvoje území, které sdílejí vesnice s ostatními obcemi. Řada starostů obcí navíc vykonává svou funkci jako neuvolnění. Proto mikroregion podpořil vznik místního partnerství soukromého a veřejného sektoru při respektování principu zapojení co nejširšího spektra místních aktivních obyvatel...
... DSO Mikroregionu Moštěnka a MAS - Partnerství Moštěnka prostřednictvím svého mikroregionálního managementu rozvoje připravuje a realizuje konkrétní aktivity a projekty například v oblastech podpory podnikání, propagace regionu a souběžného vytváření zázemí pro návštěvníky...
Graf
Počet ekonomických subjektů v mikroregionu Moštěnka
Tabulka 1: Typy podnikatelských subjektů v mikroregionu Moštěnka
Typ subjektu počet podíl v %
Podnikatelé-fyzické osoby 1771 7 79,99%
Samostatně hospodařící rolníci 216 9,76%
Obchodní společnosti 79 3,57%
Akciové společnosti CTI 0,27%
Družstevní organizace 8 0,36%
Příspěvkové organizace 18 0,81 %
Zahraniční osoby 8 0,36%
Státní organizace 4 0,18%
Neziskové organizace 104 4,70%
Celkem 2214 100,00%
Zdroj: ARES 2006, MFČR
Foto popis| Říčka Moštěnka, která dala název mikroregionu.
Foto autor| FOTO: JIŘÍ PAVLÁT
Foto popis| Pracovní seminář MAS Partnerství Mostenka.
Foto autor| FOTO: ZUZANA BRAUNOVÁ
O autorovi| Mgr. IVO ŠKRABAL CpKP střední Morava
Dotazníkové šetření - 8.3.2007
Připravili dotazníkové šetření, které má za cíl vytvořit a) ucelený adresář organizací a institucí poskytující poradenské a vzdělávací služby podnikatelům; b) vytvořit návod ("jakousi kuchařku") pro začínající podnikatele pro jejich usnadnění v zorientování se v regionální nabídce služeb z oblasti podpory zaměstnanosti na území Olomouckého kraje.
Dotazník má celkem 25 otázek a předpokládáme, že vyplnění celého dotazníku Vam nezabere více jak 20 min.:-)
Dotazník můžete vyplnit na této adrese: www.dotazniky.cpkp.cz/equal/
Workshop Olomouc
Dovolujeme si Vás pozvat na seminář věnovaný problematice venkova, který pořádá Centrum pro komunitní práci střední Morava pod záštitou ing. Pavla Horáka, náměstka a zástupce hejtmana Olomouckého kraje. Seminář se zameřuje na dvě tématické oblasti - Management mikroregionů a Problematika nezaměstnanosti a rozvoje podnikání na venkově.
Workshop se bude konat 12.09.2008, v kongresovém sále Krajského úřadu Olomouckého kraje.
Detailní program semináře je k nahlédnutí zde.
Veřejná správa - 20.4.2006
Název: Mikropůjčky jako nástroj v boji proti nezaměstnanosti na venkově příklady úspěšných projektů z Polska a Slovenska<BR>
Autor: PETR PELC a TOMÁŠ SVOBODA<BR>
Médium: Veřejná správa <BR> Strana: 8<BR>
Rubrika: Příloha - Zp
Mikropůjčky jako nástroj v boji proti nezaměstnanosti na venkově příklady úspěšných projektů z Polska a Slovenska
Venkovský prostor patří z hlediska zaměstnanosti dlouhodobě^ nejproblematičtějším oblastem v České republice. Po útlumu zemědělství se zatím ve venkovském prostoru nenašly adekvátní kapacity, které by zastavily migrací obyvatel z venkova za prací do měst a vytvořily oborově pestrou a dlouhodobě udržitelnou nabídku zaměstnání ve venkovských oblastech.
Centrum pro komunitní práci je organizace, která se dlouhodobě snaží působit v rámci venkovských regionů v ČR a naším cílem je, ve spolupráci s krajskou a obecní samosprávou, neziskovými organizacemi a podnikatelskými subjekty dlouhodobý a svébytný rozvoj a obnova venkovských oblastí.
Díky našim zkušenostem s venkovskou problematikou chápeme, že vzdělání, zaměstnanost a udržení lidí na venkově je hlavním předpokladem dalšího rozvoje venkovských oblastí. Z této premisy vychází i projekt „Podpora zaměstnanosti ve venkovských oblastech prostřednictvím poskytování mikro-půjček a vzdělávání venkovského obyvatelstva", který běží od září 2005 do června 2008 a je podpořen z finančních prostředků EU v rámci Programu iniciativy Společenství EQUAL. Cílem tohoto projektu je vytvořit nové systémové řešení, jež přispěje k řešení nezaměstnanosti na venkově. Součástí tohoto řešení je zpracované úvěrové schéma pro podnikatele ve venkovských oblastech, které bude doplněno metodikou vzdělávání začínajících podnikatelů a metodikou vzdělávání nezaměstnaných zaměřenou na oblast zorientování se v regionální nabídce služeb z oblasti podpory zaměstnanosti.
Jedním z podkladů pro vytvoření udržitelného systému podpory venkovských podnikatelů v ČR je analýza systémů veřejných úvěrových schémat pro venkovské podnikatele v zahraničí. V rámci projektu jsme se rozhodli využít dlouhodobé zkušenosti s podobným typem projektů v Polsku a na Slovensku. Vzhledem k tomu, že obě tyto země jsou nám svou historií i současností velmi blízké, věříme, že níže uvedené poznatky mohou přispět k vytvoření kvalitního systému podpory venkovského podnikání i v České republice.
Slovensko
Jedním z nejvýznamnějších provozovatelů veřejného úvěrového schématu pro drobné podnikatele na Slovensku je nestátní nezisková organizace VOKA - Vidiecka organizácia pre komu-nitné aktivity.
Poskytování půjček drobným podnikatelům na venkově se intenzivně věnuje od r. 1999. Zpočátku to bylo za využití zahraničních grantových zdrojů (USAID, Nadace OSF, Nadace UNIDEA). Celkové portfolio v současnosti tvoří cca 4 mil. Sk. Počet aktivních klientů je méně než 100. Mikropůjčkový program se realizuje především na území Bansko-bystrického kraje. Způsobilými příjemci půjček v úvěrovém programu VOKA jsou drobní podnikatelé ve venkovských obcích. Jejich struktura vyplývá z uvedených grafů. Minimální velikost úvěru je 40 tis. Sk a maximální výše 100 tis. Sk. Mikropůjčková komise však může rozhodnout o přidělení i nižšího úvěru, pokud to žadatel vyžaduje. Vyšší úvěry se neposkytují. Dané úvěrové schéma může mít proto, už vzhledem ke svému objemu a rozsahu poskytované finanční asistence, jen limitované dopady na skutečný rozvoj podnikání a podnikavosti v regionu. Jeho cíl zřejmě tkví spíše v podpoře komunity jako takové a zvyšování její soběstačnosti a samostatnosti. Velmi významné je také uvádění pozitivních příkladů do praxe. Ty se pak stanou tahouny ostatních členů místní venkovské komunity. Úvěr je zajištěn zvláštním právním institutem - notářským zápisem o souhlasu s provedením exekuce, kdy ke stejnému závazku přistoupili i dva další ručitelé (spoludlužníci), z nichž jeden může být rodinným příslušníkem hlavního dlužníka. Při velmi malých půjčkách jsou odpouštěny úroky za 1-3 měsíce, protože poplatky za notáře jsou nezávislé na velikosti úvěru a jsou při velmi malém úvěru poměrně vysoké. Vymáhání pohledávek probíhá standardní formou prostřednictvím soukromých exekutorů v Bojnicích a Žiaru n. Hronom - tedy přímo z okresů, kde je soustředěno nejvíc dlužníků. Náklady na exekutory se stanovují podílem z úspěšně dobytých pohledávek. Poměrně slušně funguje odpouštění penále jako způsob nátlaku na splacení alespoň jistiny a základního úroku. Náklady na vymáhání se financují ze samotného fondu pro poskytování půjček.
Finanční trh na Slovensku se postupně vyvíjí evropským směrem a cena peněz se snižuje. Komerční podnikatelské úvěry se poskytují s úrokovu sazbou pod 10%, spotřebitelské úvěry kolem 5%. Největším konkurentem mikropůjčkového schématu jsou ale v současnosti Úřady práce, které poskytují začínajícím podnikatelům dotace na zahájení podnikání až do výše 80 tis. Sk. Na Slovensku je většina prostředků na boj s nezaměstnaností v současnosti financována z Evropského sociálního fondu (ESF), a Úřady práce slouží jako téměř výlučný implementační orgán programů financovaných z těchto zdrojů. VOKA své mikropůjčkové schéma v současnosti spojuje s poskytováním dalších služeb, o které rozšiřuje prosté financování drobných začínajících podnikatelů. V okresech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti (Banskobystrického kraje) jsou zavedeny kanceláře tzv. kariérních poradců, kteří poskytují poradenství a zprostředkovávají školení (rekvalifikace) nezaměstnaným. Zvláštní péče je věnována nezaměstnaným, kteří chtějí zahájit vlastní podnikání:
- absolvují vzdělávací program VOKA (akreditovaný ministerstvem školství) -^ obdoba českých „Základů podnikání";
-je jim nabídnuta půjčka
- mohou čerpat z fondu na speciální vzdělávání -VOKA pouze financuje účast klienta na vzdělávacím programu (max. 10 tis. Sk), pokud má požadované vzdělání vazbu na předmět podnikání klienta nebo je požadovaný kurz jinak odůvodněn (obvykle není financována např. jazyková výuka nebo autoškola)
- poskytuje zdarma poradenství formou tutoringu, kdy má klient - začínající podnikatel -již vytvořené vazby ke kariérnímu poradci a je ochoten i nadále spolupracovat a nechat si od něj poskytovat asistenci do počátku vlastního podnikání
Probíhá také pravidelný monitoring klientů, kteří celý cyklus služeb absolvovali. Vzdělávací aktivity takto slouží také jako velmi cílený a efektivní nástroj pro marketing mikropůjčkového programu.
Polsko
V Polsku nás v rámci této problematiky zajímala organizace Fudacija na rcecz Rozwoju Polskiego Rolnictwa (FDPA - Nadace rozvoje polského rolnictva) - nestátní nezisková organizace (nadace), která se ovšem postupně stává součástí oficiálních struktur pro řízení rozvoje venkova v Polsku (např. součást implementační struktury některých operačních programů v Polsku). Obdobný status má v České republice NROS - Nadace rozvoje občanské společnosti.
FDPA realizuje úvěrový program pro podnikatele na venkově od r. 1993. Klienty jsou podnikatelé žijící v obcích do 20 tis. obyvatel, což je v Polsku považováno za venkovské sídlo. Program byl zahájen za podpory amerických soukromých nadačních prostředků (LEVÍ Strauss Company) a poskytované půjčky byly obvykle poměrně nízké -max. 20 tis. Zl (kursem na počátku roku 2006 cca 150 tis. Kč). V současnosti jsou i průměrné půjčky o mnoho vyšší. Lze získat max. částku 120 tis. Zl (cca 900 tis. Kč), a postupně se zvyšuje podíl polských veřejných prostředků na zvětšování objemu portfolia (např. peníze ERDF řízené prostřednictvím Polské agentury rozvoje podnikání (obdoba českého Czechlnvestu). Půjčky jsou v současnosti poskytovány maximálně na tři roky s úrokem 7,06%, což je v zásadě srovnatelné s podmínkami komerčních finančních institucí.
Bankovní trh v Polsku je stále poměrně roztříštěný. Vedle samotných bank existuje dalších 75 organizací poskytujících půjčky v podobném režimu jako FDPA, které je čtvrtým největším poskytovatelem mikropůjček v Polsku. Nevýhodou bank je v Polsku stále poměrně nízká flexibilita k potřebám klienta, kdy vyřízení úvěru obvykle trvá několik měsíců. FDPA dokáže být o mnoho rychlejší a peníze z úvěru klientu zaslat na účet do měsíce (dvou týdnů) od prvního kontaktu.
Konkurenceschopnost schématu vyplývá z proaktivní-ho přístupu FDPA, kdy se snaží aktivně vyhledávat klienty a klade důraz na ucelený balík služeb. Finanční asistence je doplněna poradenstvím zdarma a vzdělávacími programy (mentoring, tutoring). Doprovodné programy jsou obvykle financovány z ESF. Celkový objem portfolia je 25 mil ZI a k 10. 1.2006 mělo FDPA 1.785 aktivních půjček (dlužníků). Provoz samotného fondu zatím není udržitelný, zhruba 30% nákladů spojených s jeho spravováním musí být zatím hrazeno z jiných zdrojů. Výnosy fondu jsou tvořeny výnosy z úroků z úvěrů a poplatkem za přidělení úvěru ve výši 1-2%. Díky využití ERDF by se však měl v roce 2006 jeho objem zdvojnásobit, což by mělo zajistit jeho finanční udržitelnost.
FDPA vykazuje mimořádně nízkou delikvenci - 2,5% dlužníků v prodlení (tj. zpoždění alespoň jedné splátky o více než 30 dní). Zcela nevymahatelné úvěry tvoří 0,2-0,5% portfolia. Tento úspěch je, podle vyjádření FDPA, způsoben především trvalým kontaktem klientů s úvěrovým pracovníkem, kdy podrobnosti žádosti zpracovává úvěrový pracovník sám (samozřejmě na základě informací klienta). Úvěrový pracovník zpracovává osobně především cash-flow projektu po celou dobu jeho realizace a z toho kalkulovanou míru a dobu návratnosti investice. Před zpracováním těchto podkladů (a před podáním písemného hodnocení projektu pro potřeby úvěrové komise) je úvěrový pracovník povinen navštívit žadatele v místě jeho (plánovaného) podnikání. Jeho informovanost o podrobnostech projektu je pak vyšší než tomu obvykle bývá u tradičního (formálního) hodnocení žádosti a žadatele formou scoringu nebo ratingu. Tímto způsobem také FDPA částečně snižuje úvěrové riziko plynoucí z poskytování úvěrů začínajícím podnikatelům. Celý systém však klade mimořádné nároky na kvalitu úvěrových pracovníků, jejich znalost místních podmínek a místního trhu. Zástupci FDPA doslova uvedli: „Naši úvěroví pracovníci jsou velmi aktivními členy místní komunity."
FDPA má celkem šest místních kanceláří, každou se dvěma úvěrovými pracovníky, ti jsou podporováni manažerem schématu a finančním manažerem schématu. O přidělení úvěru rozhoduje úvěrová komise ve složení:
- prezident FDPA
- manažer úvěrového schématu (současně vice-president FDPA)
-finanční manažer a to na základě písemného stanoviska úvěrového pracovníka z místní kanceláře, který žádost připravoval (řídil). Úvěrová komise se obvykle (dle informací manažera celého schématu v 99 % případů) drží doporučení místních úvěrových pracovníků, ti jsou navíc finančně zainteresováni na předkládání dobrých záměrů: získávají 0,5 % splacených úvěrů jako odměnu, což obvykle tvoří cca 50 % jejich celkové roční odměny (počítáno dohromady s pevnou složkou platu). K posouzení projektů nebo k plnění jiných úkolů jsou někdy najímáni externisté (vždy ad hoc). Portfolio spravované jednou úvěrovou kanceláří tak činní cca 3,5 mil Zl (25 mil Kč). Podmínky pro předložení žádosti jsou poměrně jednoduché:
- žádost - cca 5 str. textu -především popis podnikatelského záměru a identifikace žadatele
- cash-flow projektu zpracovaného úvěrovým pracovníkem
- písemné stanovisko (doporučení) úvěrového pracovníka
Nefinanční služby FDPA pro drobné podnikatele na venkově zahrnují především vzdělávací programy a různé kurzy. Mezi tyto programy patří:
-školení a rekvalifikace zaměřené každoročně podle aktuální situace na trhu práce,
- základní vzdělávací kurzy pro začínající podnikatele,
- další specializované kurzy (problematika DPH, daně pro podnikatele, cizí jazyky, IT, ale i třeba truhlář apod.).
FDPA obvykle kurzy neorganizuje a pracovníci FDPA obvykle nejsou školiteli kurzů. Nadace má vytvořené portfolio spolupracujících vzdělávacích organizací a svým klientům - klientům mikropůjčkového schématu (ale i dalším nezaměstnaným) - financuje absolvování vzdělávacích aktivit dle aktuální nabídky spolupracujících organizací-vyhledává takové vzdělávací programy, které odpovídají výsledkům analýzy trhu práce, kterou si každoročně provádí.
Druhou nefinanční službou je tzv. „on job trainig". Tento program financuje zaměstnavatelům náklady spojené s prací na zkoušku pro nezaměstnané (až tři měsíce), aby se mohli prokázat určitou praxí, nebo byli zaměstnáni přímo u zkušební firmy.
Nefinanční služby jsou nabízeny (organizovány) rovněž prostřednictvím úvěrových pracovníků v regionálních kancelářích.
Co na závěr?
Obě výše uvedená zahraniční schémata se od sebe příliš neliší, co do svých podmínek. V rámci obou se poskytují půjčky na srovnatelnou dobu a za srovnatelný úvěr (těsně pod úrovní komerčního). Forma zajištění úvěru je rovněž obdobná, resp.v obou případech jsou způsoby zajištění různorodé, odpovídající možnostem klienta.
Příjemci úvěrů v segmentu začínajících podnikatelů jsou v obou schématech samoživitelé bez zaměstnanců a právnické osoby jsou spíše výjimkou. VOKA poskytuje výrazně menší úvěry než FDPA. V Polsku je možné vysledovat větší poptávku po úvěrových penězích mezi začínajícími podnikateli - FDPA je pouze jednou ze 75 mikro-úvěrových schémat a přesto nepociťuje nedostatek klientů, což je způsobeno především o mnoho proaktivnějším přístupem ve vyhledávání klientů a širší nabídkou doplňujících nefinančních služeb.
Vzhledem k uvedeným faktům lze na závěr rozdělit systémy poskytování mikro-půjček malým a středním podnikatelům na dva protilehlé modely:
a) komunitní
Typickým příkladem je VOKA Slovensko, poskytování půjček slouží především jako nástroj budování podnikatelské komunity na venkově. VOKA jako organizace má řadu doplňujících produktů pro příjemce půjček, ale také řadu programů a projektů, které s poskytováním mikro-půjček přímo nesouvisí, nicméně jsou jim komplementární. Všechny v souhrnu podporují rozvoj místních komunit ve venkovských obcích, ať už z hlediska ekonomického nebo sociálního a kulturního.
Komunitní přístup se vyznačuje velmi intenzivní prací v terénu, dlouhodobým kontaktem s klientem mikropůjčkového schématu i po přidělené půjčky. Celkový objem portfolia není příliš velký a i jednotlivé půjčky jsou velmi nízké. Cílem programu není primárně ekonomická stimulace venkovského prostoru.
b) bankovní
Tento model obvykle provozují komerční instituce. Bankovní model neposkytuje svým klientům vedle samotného úvěru (téměř) žádné doplňující nefinanční služby. Cílem programu je vydělat poskytovateli na úrocích, proto je minimalizováno úvěrové riziko. Bankovní úvěr je obtížně dostupný především pro začínající podnikatele.
FDPA stojí někde na rozhraní obou modelů (kombinovaný). Z bankovního modelu si polský příklad bere profesionální řízení úvěrového fondu včetně zajištění. Zároveň FDPA klade velký důraz na nefinanční aktivity a práci s klientem.
Využití tohoto kombinovaného modelu (bankovní i komunitní), který bude v jednotlivých regionech úzce vázán na místní geografické resp. oborové podmínky, může mít velkou perspektivu v českých podmínkách. V současné době v ČR kombinaci nefinanční asistence s finanční asistencí částečně poskytuje program START, který provozuje Českomoravská rozvojová a záruční banka, kdy základní podmínkou účasti v úvěrovém schématu je absolvování vzdělávacího programu pro začínající podnikatele „Základy podnikání".
Více informací o této problematice i projektu „Podpora zaměstnaností ve venkovských oblastech prostřednictvím poskytování mikropůjček a vzdělávání venkovského obyvatelstva" naleznete na internetových stránkách projektu www.cpkp.cz.
Graf: Klienti VOKA podle zkušeností s podnikáním
nezaměstnaný začínající podnikat 46%
podnikatel více než 1 rok, začínající podnikat v nové oblasti 4%
zaměstnaný, začínající podnikat 14%
podnikající méně než 1 rok 36%
Graf: Klienti VOKA dle OKEČ
Prům. výroba - textilní a oděvní 4%
Prům. výroba - dřevozpracující 4%
Stavební výroba 8%
Obchodní činnost 36%
Doprava vč. služeb 8%
Ubytování a stravování 4%
Služby pro obyvatelstvo 20%
Ostatní podnikání 8%
IT 8%
Zpráva o projektu - Plzeňský deník - 20.1.2006
Název: Odborníci: Venkov se vylidňuje!<BR>
Autor: LENKA KOVANDOVÁ<BR>
Médium: Plzeňský deník <BR> Strana: 11<BR>
Rubrika: Plzeň<BR>
Datum vydání: 20.1.2006
Odborníci: Venkov se vylidňuje!
Nedostatek pracovních míst nutí obyvatele venkova k opouštění svých domovů. Pokud se tento trend v nejbližší době nezastaví, hrozí podle odborníků vylidnění devadesáti procent obcí na Plzeňsku.
Plzeň - Obyvatele venkova trápí nedostatek pracovních příležitostí. Potvrdil to průzkum, který udělalo plzeňské Centrum pro komunitní práci (CpKP). Na základě získaných údajů připravili pracovníci CpKP projekt s názvem Podpora zaměstnanosti na venkově, který financuje ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci iniciativy evropských společenství EQUAL. Cílem akce je zastavit zvyšující se odliv obyvatel z menších obcí podporou podnikatelských aktivit, hlavně vzděláváním a mikropůjčkami na založení živností až do výše půl milionu korun. "Potřebujeme zajistit rovnováhu. Venkov se pomalu vylidňuje. Za chvíli by se všichni lidé odstěhovali do měst a tomu musíme zabránit," vysvětluje manažer projektu Petr Pelcl.
Kromě představitelů Plzeňského kraje se do programu zapojilo dalších pět subjektů z celé České republiky. Situace s nezaměstnaností je zatím nejhorší na Mostecku, ale za venkovské regiony se podle metodiky EU dá považovat drtivá většina všech regionů. "Je to různé. Po dvaceti kilometrech od většího centra mají lidé obvykle velké potíže sehnat zaměstnání. Když tam budou mít práci a základní služby, dá se život na venkově vydržet. V opačném případě se obce postupně vylidní," varuje Pelcl.
"Když budeme mít štěstí, v polovině příštího roku začneme s testováním celého programu. Zatím jsme pořád v analytické části, snažíme se jak u nás, tak i v zahraničí mapovat podmínky podpor, které už fungují. Pokud dostanou nezaměstnané osoby příležitost a finanční injekci, naděje na přežití malých podniků je poměrně slušná. Komerční úvěry začínající podnikatel nedostane a veřejné dotační programy jsou často určené pro osoby, co podnikají nejméně dva roky," dodává Pelcl.
Projekt na pokrytí nezaměstnanosti se realizuje ve třech etapách a zakončen bude nejpozději v roce 2008.
***
Míra nezaměstnanosti podle okresů
Plzeň-jih - 4,7% Most - 21,1%
Plzeň-město - 5,4% Rokycany - 6,7%
Plzeň-sever - 5,7% Jeseník - 16,8%
Region| Západní Čechy
Publikováno| Plzeňský deník; Z regionu Plzeňska; 13
Publikováno| Domažlický deník; Z regionu Plzeňska; 13
Publikováno| Klatovský deník; Z regionu Plzeňska; 13
Publikováno| Tachovský deník; Z regionu Plzeňska; 13
ID| 457e1731-99cf-4b17-a494-1443fd81729c
Spuštění internetových stránek projektu
Dne 8.12.2005 byly spuštěny informační internetové stránky projektu "Podpora zaměstnanosti na venkově prostřednictvím poskytování mikropůjček a vzdělávání venkovského obyvatelstva" v rímci potrálu www. cpkp.cz. Stránky jsou připraveny na rozšiřování a naplnění informacemi.
Zahájení realizace projektu
Projekt "Podpora zaměstnanosti na venkově" zahájil svou realizaci v říjnu 2005. Projekt je uskutečňován v Plzeňském a Olomouckém kraji.